Novinky

07.09.2015 07:58

Pro zahraniční studenty nastupující do prvních ročníků pořádáme od 14. 9. 2015 kurz českého jazyka.

Výuka bude probíhat pondělí až čtvrtek vždy od 9:30 do 13:00 hod.

27.03.2015 09:00

Ve čtvrtek 2. 4. 2015 od 14:30 hod. se koná v aule naší VŠ přednáška bývalého evropského komisaře pro rozšíření EU, velvyslance ČR při NATO a ve Velké Británii Mgr. Štefana Füleho na téma Problémy zahraniční politiky EU - válka na Ukrajině, vývoj zadluženého Řecka, řešení migrace do EU...

26.03.2015 10:40

V pondělí 30. 3. 2015 od 13:45 se koná v aule Soukromé vysoké školy ekonomických studií přednáška na téma Rozhodčí řízení.

Přednášejícím je profesor mezinárodního práva a dlouholetý pedagog PFUK, působící u rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR prof. JUDr. Květoslav Růžička, CSc.

20.03.2015 11:37

Na SVŠES proběhne 25. 3. 2015 v 15:00 hod. přednáška na téma Aktuální problematika finančního poradenství.

Přednášejícím je Ing. Martin Podolák, oblastní ředitel OVB Allfinanz a finanční poradce vystupující v pořadu České televize „Krotitelé dluhů“

 

13.03.2015 14:28

Na SVŠES proběhne dne 19. 3. 2015 od 15:30 hod. přednáška na téma Nové formy online marketingu a využití manažerské simulační hry jako nástroje v marketingu.

Přednášejícím je Jiří Svoboda, DiS., marketingový konzultant a jednatel Centra Informační Společnosti, s.r.o.

30.10.2014 14:30

Státní tajemník pro evropské záležitosti Ing. Tomáš Prouza, MBA vystoupí na SVŠES s tématem Česká republika v EU – problémy a perspektivy.

Přednáška se koná 4. 11. 2014 od 10:00 v aule školy.

<< 3 | 4 | 5 | 6 | 7

Čí je Krym?

02.04.2014 13:33

 Zahraniční událostí poslední doby, plnící stránky světových, ale i českých médií, je dění na Ukrajině a situace v souvislosti s Krymem. Zejména dění na tomto poloostrově v Černém moři vyvolává řadu otázek i emocí...
Čtěte dále

Čí je Krym?

Zahraniční událostí poslední doby, plnící stránky světových, ale i českých médií, je dění na Ukrajině a situace v souvislosti s Krymem. Zejména dění na tomto poloostrově v Černém moři vyvolává řadu otázek i emocí.

Na Krymu se 16. března 2014 uskutečnilo referendum. Uvádí se, že v referendu  bylo 96 % odevzdaných hlasů pro odtržení od Ukrajiny.

V návaznosti na  konání referenda se již 17. března  Parlament autonomie na Krymu přejmenoval na Státní radu Republiky Krym, vyhlásil formálně nezávislost a státní suverenitu poloostrova a následně požádal Rusko o přijetí1 do Ruské federace. Dne 18. března 2014 byla podepsána rusko-krymská smlouva2, na základě které se stal Krym součástí Ruska. Smlouva byla schválena oběma komorami ruského parlamentu, proti připojení poloostrova se postavil jen jeden poslanec dolní komory. Dne 21. března 2014 ruský prezident Vladimír Putin3 ratifikoval smlouvu o připojení Krymské republiky a města Sevastopol k Rusku. Počet subjektů Ruské federace se tak zvýšil z 83 na 85. Jak tento vývoj hodnotit z hlediska mezinárodního práva?

USA, Evropská unie i další státy byly proti referendu na Krymu. Již 15. března 2014 proběhlo hlasování v Radě bezpečnosti OSN o návrhu rezoluce4, která vyzývá státy neuznat výsledky referenda na Krymu. Návrh rezoluce potvrzoval „suverenitu, nezávislost, jednotu a teritoriální integritu“ Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 13 států, jeden se zdržel – Čínská lidová republika a Rusko, jako stálý člen Rady bezpečnosti, hlasovalo proti. Hlas proti, i jen jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti (dalšími stálými členy jsou USA, ČLR, Francie a Velká Británie), se označuje za tzv. veto a rezoluce Rady bezpečnosti nemůže být z tohoto důvodu schválena. To se také stalo v tomto případě.

Následně po uskutečnění referenda na Krymu vyhlásila Evropská unie a USA sankce vůči konkrétním osobám v souvislosti s ukrajinskou krizí a děním na Krymu. Sankce začaly odepřením víz a zmrazením účtů vůči konkrétním osobám. Konkrétně se jednalo o 13 ruských občanů a osm Ukrajinců. Brusel a Washington, které krymské referendum považují za neústavní a nelegitimní, zároveň upozornily, že další opatření budou následovat5. Uzavření smlouvy a postup Ruska bylo USA, státy EU a dalšími označeno za anexi. Na jednání summitu o jaderné bezpečnosti v Haagu zopakoval 25. března 2014 americký prezident  Barack Obama6, že USA neuznávají krymské referendum ani ruskou anexi poloostrova a jsou znepokojeny ruským tlakem na Ukrajinu. Dále uvedl, že hospodářské sankce proti Rusku budou zavedeny, i kdyby to západní státy mělo poškodit.

Pokud jde o právní hodnocení, referendum na Krymu  skutečně neproběhlo v souladu s ústavou Ukrajiny a je tudíž z tohoto hlediska neústavní. Problematická je rovněž přítomnost neoznačených ozbrojenců v době konání referenda. Ruský prezident Putin vždy popíral, že by na Krymu působily jiné ruské jednotky než Černomořská flotila a popíral, že by vojáci v neoznačených uniformách byli ruští. V tomto směru je otázkou, zda je přípustné jednostranné odtržení, tzv. secese části území od jiného státu. V této souvislosti je možné citovat z posudku Mezinárodního soudního dvora (MSD) ve věci Kosovo z roku 2010. Podle  vyjádření MSD „v žádném případě však praxe států jako celku nenaznačuje, že akt vyhlášení nezávislosti byl považován za něco, co je v rozporu s mezinárodním právem“ 7. Dále v souvislosti s Kosovem MSD konstatuje, že obecné mezinárodní právo neobsahuje aplikovatelný zákaz vyhlášení nezávislosti. Proto dochází k závěru, že vyhlášení nezávislosti Kosova ze 17. 2. 2008 neporušilo obecné mezinárodní právo8.  Za protiprávní9 však MSD považuje případy, kdy protiprávnost připisovaná vyhlášením nezávislosti vyplývala nikoli z jednostranné povahy těchto prohlášení jako takových, ale ze skutečnosti, že byly nebo by mohly být spojeny s protiprávním použitím síly nebo porušením norem obecného mezinárodního práva, zvláště kogentní povahy. Takováto jednání byla odsuzována rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Pokud jde o Kosovo MSD dále  uvedl, že „autoři vyhlášení nezávislosti nejednali jako jedna z Dočasných institucí samosprávy, ale spíše jako osoby, které jednaly společně jako představitelé lidu Kosova mimo rámec přechodné správy“10. MSD tím chtěl vyjádřit, že tak nebyla porušena příslušná rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999.

V případě Krymu je otázkou zejména to, jaká je úloha Ruska v souvislosti s referendem, zda neoznačené síly  jednají fakticky v zájmu a na pokyn Ruska. V tomto směru lze uvést, že Ruský prezident na setkání11 s nově povýšenými důstojníky dne 28. 3. 2014 ocenil ruské jednotky, když řekl, že krymské události předvedly „kvalitativně nové možnosti“ ruských ozbrojených sil i vysokou morálku jednotek. Profesionalita ruských vojáků podle Putina umožnila „vyhnout se provokacím a nepřipustit krveprolití“, jakož i zajistit podmínky pro „svobodné uspořádání referenda“ o připojení Krymu k Rusku. Podle komentátorů i toto vyjádření ruského prezidenta je však považováno za opatrné a nelze je brát jako otevřené potvrzení nasazení jiných ruských vojáků než těch z flotily12.  V každém případě podezření na ruský vlivu v souvislosti s referendem je značné. Otázkou je i urychlené konání referenda na Krymu. Pokud Rusko mělo za to, že jsou Rusové žijící na Krymu ohroženi, mělo se z hlediska pravidel mezinárodního práva o pokojném vyřizování mezinárodních sporů snažit řešit tyto otázky jednáním s Ukrajinou. Výsledkem by mohla být i dohoda o konání referenda.

Pokud považujeme referendum na Krymu zejména z důvodu úlohy Ruska za protiprávní, potom celkem logicky i následně uzavřená Smlouva o připojení Krymu k Rusku by byla uzavřena v rozporu s mezinárodním právem. Znamenala by zásah do osobnosti jiného státu, v tomto případě Ukrajiny. Rusko by popřelo pravidla o územní celistvosti a politické nezávislosti státu, která jsou nedotknutelná, jak je vyjádřeno v čl. 2  Charty OSN. Pokud jde o vývoj na Krymu je třeba poznamenat, že zejména případ Kosova, včetně nerespektování územní celistvosti státu, je vzorem, který Rusko následovalo.

Lze uzavřít, pokud má mezinárodní společenství zájem na důsledném dodržování pravidel o územní celistvosti a politické nezávislosti států, nemělo by přistupovat k tomuto pravidlu účelově, když se to hodí, ale důsledně jej respektovat  ve všech případech, což se bohužel v praxi neděje.

Následující období ukáže, jaký bude vývoj, pokud jde o Krym. Americký prezident Barack Obama vyjádřil13, že ruský zábor Krymu není hotovou věcí, protože světové společenství ruskou anexi neuznává. V této souvislosti je možné poznamenat, že právní a faktický stav nejsou vždy v souladu. Existují tzv. de facto režimy, tj. různé  útvary mající určité znaky státu, které vznikly často i na základě porušení mezinárodního práva, včetně použití ozbrojené síly. Fakticky tyto útvary existují i desítky let. Jako příklad je možné uvést tzv. Severokyperskou tureckou republiku, která vznikla jako důsledek vojenského zásahu  Turecka (člena Severoatlantické smlouvy) na Kypru v roce 1974. Severokyperská turecká republika je uznávána jen Tureckem.

doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc., DSc.
prorektor SVŠES


[1] Srov. Krym už požádal Moskvu o přijetí do Ruské federace. Právo z 18. 3. 2014.
[2 ] Srov. Smlouva o připojení Krymu k Rusku podepsána. Právo z 19. 3. 2014.
[3] Srov. Šéf Kremlu stvrdil anexi Krymu. Právo z 22. 3. 2014.
[4] Srov. United Nations Security Council action on Crimea referendum blocked. In: www.un.org [staženo dne 17. 3. 2014].
[5] Srov. Sankce začaly odepřením víz a zmrazením účtů. Právo z 18. 3. 2014.
[6] Srov. Obama pro sankce i kdyby to mělo Západ bolet. Právo z 26. 3. 2014.
[7] Srov. Šturma, P. a kol. Casebook. Výběr  případů z mezinárodního práva veřejného. 2. Doplněné vydání. Praha : UK v Praze Právnická fakulta, 2010, s.151 (odst. 79).
[8] Ibid., s 152 (odst. 81).
[9] Ibid. s. 152 (odst. 81).
[10] Ibid. s. 153 (odst. 109).
[11] Srov. Putin nařídil vrátit Ukrajině zbraně, neřekl však kolik. Novinky.cz z 28. 3. 2014.
[12] Ibid.
[13] Srov. Obama pro sankce i kdyby to mělo Západ bolet. Právo z 26. 3. 2014.