Zveřejňujeme plnou verzi rozhovoru poskytnutého Hospodářským novinám

19.08.2015 11:08

Soukromé vysoké školy jsou zde v porovnání s veřejnými a státními krátce, ovšem i za pouhých patnáct let existence se staly pevnou součástí vysokoškolského systému.

Rozhovor s Mgr. Věrou Hudečkovou, vedoucí oddělení vnějších vztahů.

Čtěte dál

Snaží se svými studijními programy vyplňovat prázdná místa na trhu vzdělávání a daří se jim to. Jejich přínos spočívá zejména v oblasti diverzifikace institucí terciárního vzdělávání a rozšiřování nabídky možnosti studia.

To, že je jich skoro dvakrát tolik než vysokých škol veřejných, může působit dojmem jisté disproporce až inflace. Mgr. Věra Hudečková, vedoucí oddělení pro vnější vztahy Soukromé vysoké školy ekonomických studií, má ale na věc jiný názor.

Je soukromých vysokých škol opravdu moc?

Počet vysokých škol a fakult u nás od roku 1990 skutečně vzrostl. Vzrostlo ale i očekávání zaměstnavatelů a jejich požadavky na dovednosti zaměstnanců, které jsou dnes na mnoha pozicích tak vysoké, že vzdělání poskytované středními školami rozhodně nestačí. Skončila doba povalečství, s demokracií přišla i tvrdá realita a vysoké požadavky na výkon. Vlastníci českých i zahraničních firem budou zaměstnávat naše lidi potud, pokud vyhoví jejich vysokým nárokům. Střední vzdělání je nedostačující pro střední a vyšší pozice. V reakci na potřeby trhu začaly vznikat vyšší odborné a posléze i vysoké školy s novými obory sestavovanými tak, aby poptávce vyhověly.

První soukromé vysoké školy u nás začaly vznikat až v roce 2000, kdy bylo schváleno prvních osm z nich. Současně ale přibylo pět veřejných vysokých škol a celkový počet fakult na nich stoupl z 69 na 111. Zatímco soukromé vysoké školy tehdy přijaly ke studiu 2056 studentů, na veřejných a státních VŠ studovali v téže době 188 153 studenti, což bylo ve srovnání s rokem 1990 téměř o 75 tisíc studentů více. V roce 2013 zůstával počet státních a veřejných škol stále na 28, nicméně počet jejich fakult se vyšplhal na neuvěřitelných 141. Soukromých vysokých škol bylo ve stejném roce 44, přitom průměrný počet studentů soukromé vysoké školy je ve srovnání s průměrným počtem studentů na jednotlivých fakultách veřejných a státních vysokých škol poloviční. Takže 332 tisíce studentů na veřejných a státních vysokých školách ve srovnání s necelými 48 tisíci  na soukromých jasně ukazuje, že dnes kritizovanou eskalaci počtu vysokoškolských studentů nezapříčinily školy soukromé.

Jak vidět, na trhu vzdělávání nemají soukromé školy příliš výhodnou pozici, zajímá mě proto, jaká „lákadla“ uchazečům o studium předkládáte a co jim poskytujete, aby chtěli studovat právě na SVŠES.
 

Jde o to, co v této oblasti vnímáme jako výhodnou či nevýhodnou pozici. Pokud jde o počty studentů na soukromých VŠ, pak jistě budeme v nevýhodě potud, pokud jen zde ponese student plné náklady na vzdělání sám, což je reálná situace. Nemůžeme konkurovat produktu, který je pro koncového klienta zdarma. Menší firma v této oblasti má ale řadu výhod, kterým nemohou konkurovat giganty. Menší učitelský sbor se snáze řídí, dá se snáze získat a nadchnout pro společné cíle a také se snáze motivuje a kontroluje. To nám umožňuje velmi rychle reagovat nejen na případné nedostatky, ale i na narůstající požadavky zaměstnavatelů. Kvalitní a pracovitý učitelský sbor a mnohaletá spolupráce s řadou firem, jejichž zástupci jsou členy akademické rady školy, nám umožňuje velmi pružně reagovat na to, co trh práce žádá. Nejde jen o samotné vzdělávací programy, ale i o doplňkové aktivity a série přednášek, které vedou k rozvoji dalších potřebných dovedností a rozšíření znalostí. Takovými doplňkovými aktivitami jsou přednášky odborníků z praxe, na nichž jsou studenti seznamováni s aktuálně řešenou problematikou v oblasti řízení, marketingu či práva, dále odborné praxe ve vybraných firmách, kde jsou studenti plnohodnotně zapojováni do pracovního procesu a získávají tak zpětnou vazbu o tom, nakolik by v jednotlivých oblastech práce obstáli, a v neposlední řadě exkurze především do výrobních podniků, kde jsou seznamováni s jednotlivými provozy a získávají tak reálnou představu o tom, co všechno například práce manažerů jednotlivých provozů obnáší. To vše je zahrnuto v ceně studia, student nic nepřiplácí, nehradí ani vstupné či dopravu na exkurze.

Další nespornou výhodou studia na soukromé VŠ, a to především menší, je reálná možnost získání zkušeností v zahraničí. Menšímu počtu studentů je snazší zajistit studijní či pracovní pobyty na zahraničních vysokých školách a v zahraničních firmách. Stejně jako ostatní vysoké školy, i naše je zapojena do programu ERASMUS PLUS, díky kterému mohou studenti na tyto zahraniční pobyty čerpat dotace. Dá se říci, že kdo z našich studentů chce do zahraničí vyjet, ten jede. Nejoblíbenějšími destinacemi jsou Velká Británie, Irsko, Dánsko, Španělsko, Portugalsko. Vycestovat mohou i do Polska, Lotyšska, na Slovensko, do Německa, Bulharska, Turecka a dalších zemí, o něž ze strany našich studentů tak velký zájem není. Zato odtud přijíždějí na studijní pobyt studenti k nám, a to v poměrně velkém počtu. Za léta spolupráce jsme se z nějakého důvodu stali poměrně vyhledávanou školou pro zahraniční partnery. Jejich pobyt u nás je pro naše studenty i vyučující velkým přínosem především pro rozvoj jazykových dovedností, neboť hosté jsou zapojováni do běžící výuky mezi naše studenty a všichni jsme nuceni spolu komunikovat. Společným jazykem je, samozřejmě, angličtina.  

Kromě těchto lákadel můžeme uchazečům nabídnout studium v kvalitních českých programech sestavovaných týmem odborníků v úzké spolupráci s praxí tak, aby absolventi byli na trhu práce maximálně úspěšní a prospěšní společnosti. To, co nabízíme navíc, je exkluzivní péče o studenty, která je potřebná zvláště u kombinované formy studia, příjemné prostředí, partnerské jednání a individualizovaný přístup. Všechny námi nabízené obory mají platné akreditace pro prezenční i kombinovanou formu studia.

Protože se v rámci marketingu nezaměřujeme na konkurenční boj, ale na vykrytí „mezery“ na trhu, můžeme za naši specialitu označit péči o studenty v kombinované formě studia.

Jednou ze základních podmínek, aby bylo akreditováno kombinované studium, je vytvoření speciálních studijních pomůcek, především e-learningových kurzů, které umožňují studovat kdekoliv je přístup k internetu a kdykoliv jim to vyhovuje. Naše kurzy získaly dokonce několik ocenění. Protože jsou „dálkaři“ časově zaneprázdněni a nemají vždy čas přijet do školy na výuku, mají přístup do elektronických kurzů a k  učebnicím z internetu. Student tak má možnost vybrat si způsob získávání potřebných informací, který mu vyhovuje nejlépe.  Pedagog s nimi komunikuje online i face to face, pro ty, kteří neradi sedí u počítače, jsou k dispozici klasické učebnice. Informace tedy mají možnost získávat na přednáškách a seminářích, v e-learningových kurzech, e-knihách i v klasických učebnicích a skriptech. Dále mají studenti k dispozici i běžné konzultace a klasickou knihovnu v budově školy. I v kombinovaném studiu většina studentů preferuje účast na přednáškách a ve srovnání se studenty  prezenčního studia se aktivněji zapojují do řešení probírané látky. Mají vlastní praktické zkušenosti a teorie s praxí se jim skládá rychleji do smysluplného celku. Účastníci denního studia potřebují více příkladů a hodně jim přináší i povinná praxe, kterou po dobu studia absolvují, přednášky odborníků z praxe a exkurze.  

Daří se škole najít vždy to správné místo pro tyto odborné praxe? Je dost spolupracujících firem?

Studentů, kteří se praxe účastní, není tak velký počet jako na veřejných školách, takže nemáme problém je všechny na praxi umístit. Studuje u nás zhruba 400 studentů v bakalářských i magisterských oborech, v denní i kombinované formě, takže každoročně umísťujeme na praxi cca 25 studentů. Praxi pro ně se nám daří zajišťovat poměrně bez problémů. Je zařazena do všech oborů v bakalářském programu, v navazujícím magisterské programu už není. Studenty nám na praxi přijímají již i někteří naši absolventi kombinované formy studia. Studenty se snažíme na praxe umísťovat podle toho, co je zajímá a jaký obor si chtějí vyzkoušet. Získají tak možnost bezprostředně zažít, jak věci fungují v reálu v malé či velké firmě, vyzkoušet si to, co by jednou chtěli dělat – stínují manažera, účastní se schůzek, sledují rozhodovací procesy, analyzují trh, zapojují se do práce na projektech atd. Současně sbírají podklady pro bakalářskou práci. Vedením bakalářské práce je zpravidla pověřen pracovník z firmy, v níž student praxi absolvuje, což firmě umožňuje zaměřit téma práce do oblasti, kterou chce zmapovat, mít pod kontrolou obsah práce a zajistit, aby se do ní nedostaly citlivé údaje. Vedoucí práce musí mít vysokoškolské vzdělání a povědomí o tom, jak se taková práce píše. Výběr spolupracujících organizací je tudíž složitější – nároků na firmu je hodně, ale daří se je získávat. Ačkoliv jednou z mála výhod pro firmu je určitá daňová úleva za praktikujícího vysokoškolského studenta a nenárokování finanční odměny studentovi výměnou za poskytnutou péči a vedení práce, je, naštěstí, řada manažerů, kteří mají potřebu předávat zkušenosti, dělit se, jsou přívětiví, trpěliví a vidí v této spolupráci smysl a možnost alespoň trošku ovlivnit naši budoucnost.

Studenti kombinovaného programu praxe neabsolvují?

Absolvují, pokud nepracují v oboru, který studují, a pokud nepracují na pozici vysokoškoláka. Takových mnoho není, většinou jsou zaměstnaní ve studovaném oboru a zvyšují si kvalifikaci buď proto, že je to pro jejich pozici nutné či žádoucí, nebo prostě proto, že je to baví a sami chtějí. Většina z nich má praxi dostatečnou, ale jsou i tací, kteří chtějí změnit pozici nebo si vyzkoušet, jak by obstáli v jiné firmě, a ti praxi vyžadují. Pro ty pak praxe zajišťujeme za stejných podmínek jako pro studenty prezenční formy studia s rozdílem nikoliv v délce, ale v termínu absolvování praxe. Prezenční studenti mají pro absolvování praxe přizpůsobený program přednášek - během studia jsou vyčleněny dva měsíce bez výuky pro její absolvování.

Pro studenty kombinované formy studia, kteří chtějí nebo musí praxi absolvovat, je termín absolvování praxe domlouván zcela individuálně podle potřeb studenta a současně možností a potřeb firmy. Někteří studenti si berou na absolvování praxe dovolenou či dochází na praxi jeden či dva dny v týdnu. Záleží na druhu práce a na možnostech i přání studenta.

Studenti, kteří si své studium platí – péče o takové „klienty“ musí být jistě hodně dobrá?

Nemohu hovořit za ostatní soukromé vysoké školy, ale správně by to tak mělo být. Péče o studenty na naší škole je na vysoké úrovni. Vycházíme z toho, že učinit zásadní rozhodnutí a pustit se do studia je zvláště pro „dálkaře“ životním milníkem. Jsou zpravidla starší a mají vyšší postavení ve firmě. Je jim nepříjemné se ztrapnit, přijít nepřipraveni jen proto, že byli zavaleni pracovními povinnostmi či jinými starostmi, které studenti prezenční formy ještě nemívají. Vytváříme pro ně přívětivé prostředí bez strachu a ponižování, prostředí, v němž je vždy možné najít nějaké řešení pro to, aby mohli a hlavně chtěli studium zvládnout a nepřicházeli tak zbytečně o vložené prostředky.

V životě se může stát cokoliv. Často se potýkáme se situacemi, které jsme nepředpokládali a které si vyžadují okamžité řešení či přinejmenším odvádějí pozornost od studia. Studium není to nejdůležitější na světě, životy dětí, zdraví blízkých či jiné životní krize je potřeba řešit okamžitě a v tu chvíli mají naprostou prioritu. Jsme schopni studentům pomoci časově uspořádat studium tak, aby mohli vyřešit soukromé a pracovní problémy a současně i dostudovat. Snažíme se jim být oporou a chápajícím partnerem. Neznamená to úlevy v požadavcích na kvalitu, ale individuální přizpůsobení studia, třeba naplánování termínů zkoušek tak, aby je student mohl zvládnout se ctí.  Studenti jsou opravdu naši klienti a podle toho s nimi jednáme. Motivujeme je, aby se chtěli učit, aby se v nich probudila touha dovídat se víc a aby v nás našli partnera, který jim vyjde vstříc, kdykoliv je potřeba.

Studenti, kteří si studium platí, mohou mít i zvýšené nároky na jeho úroveň a kvalitu. Ozývají se? Navrhují konkrétní zlepšení? Nebo naopak nechtějí některé náročné předměty eliminovat?

Názory studentů na úroveň studia a pedagogů zjišťujeme v pravidelných anketách. Výsledky ankety zveřejňujeme. Současně studenty vybízíme, aby vznášeli své požadavky na konkrétní témata, o nichž by se chtěli dovědět víc. Samozřejmě, že se objevují i návrhy úsměvné či požadavky, jejichž vyplnění by znamenalo snížení kvality celkového výsledku vzdělávání. S požadavky na méně náročné předměty ale neuspějí. Ekonom bez znalosti matematiky, statistiky či makroekonomie není ekonom. Matematika je nutná, poskytuje nástroje, které budou na určitých pozicích potřebovat. Když ji odstraníme, budeme mít spoustu uchazečů, ale kvalita absolventů utrpí. Dalším takovým strašákem jsou jazyky. Nároky na absolventy našich oborů ve firmách známe, neustále s nimi komunikujeme, máme jejich zástupce v akademické radě, inovujeme programy, aby naši absolventi byli připraveni. Například v reakci na rostoucí zapojení naší ekonomiky do evropského a světového obchodu jsme vytvořili ekonomicko-právní obor – samy firmy projevily potřebu, aby jejich budoucí ekonom věděl, jaké jsou aktuální právní normy v jeho oblasti, jak například žádat o evropské dotace, jak se účastnit projektů, aby měl vedle ekonomických znalostí i právní vědomí. Je to podle mého náš nejnáročnější obor, ovšem vedu-li firmu a vyznám-li se v ekonomice i legislativě, je to jen ku prospěchu. Proto se naši studenti dobře uplatňují v praxi a i „dálkaři“ si drží své pozice.

Viděla jsem výsledek průzkumu zaměstnanosti absolventů našich vysokých škol v posledních dvou letech. U názvu vaší školy nebyl sloupeček žádný, což v daném grafu znamenalo stoprocentní zaměstnanost. Jaká cesta vlastně vedla k tomuto vašemu úspěchu?

Cesta k úspěchu není jednoduchá a vyžaduje maximální připravenost a vysoké nasazení. Velmi důležitá je vize – přispět k výchově silné, čestné, poctivé, pracovité a přiměřeně odvážné generace. Pokud se nám toto podaří, máme šanci na lepší svět. Svým působením ovlivňujeme mnoho životů. To, co můžeme pro svět udělat, je vyzbrojit naše absolventy kvalitními znalostmi, pomoci rozvinout potřebné dovednosti a ukázat, že poctivost, odpovědnost a čestné jednání mají smysl. Pedagog není encyklopedie, ale průvodce, který má studentům ukázat různé možnosti a cesty a vzbudit v nich chuť experimentovat, tvořit a dovídat se víc. Kdo nic nezkusí, nic nezkazí. Kdo se nepokusí o změny, nic nezmění. Potřebujeme, aby se inteligentní lidé začali angažovat a nebáli se přijímat odpovědnost za vedení a činy.

Máme absolventy, jaké poptává trh, proto si stojíme tak dobře. Jestli se nám podaří alespoň část generace vychovat jako čestnou, silnou a vzdělanou, bude to náš velký úspěch.

Grafy průzkumů zatím ukazují, že se nám to daří – snad.

S touto vizí jsme již před 25ti lety zakládali první soukromou školu po sametové revoluci u nás.

Naše kořeny sahají do roku 1990. Navazujeme bezprostředně na tradici, jejíž základy vytvořil Ing. Mgr. Miloslav Marek založením první nestátní školy – obchodní akademie, která posléze dozrála do vyšší odborné a nakonec do vysoké školy.

Po celou dobu máme pověst spíše náročné školy a je pravda, že to může řadu uchazečů odradit. Naším cílem nikdy nebylo být největší, dokonce jsme nikdy neměli ani ambice být ze všech nejlepší, protože jak definovat, kdo je nejlepší? Různé obory přitahují různé typy lidí vyžadující různé přístupy, takže pro srovnání kvality je těžké najít společná kritéria. To, o co se snažíme je dostat to nejlepší z našich studentů a to, aby byli hrdí na to, co dokázali a dokáží a na to, že absolvovali právě naši školu.

Jaké tendence se projevují v zájmu o studium na SVŠES? Zájem stoupá či klesá?

Spíš je rovnoměrný. Stále se nám stává, že přijde uchazeč a řekne: já o vás nevím. To bude asi tím, že nejsme mediálně slavní, nemáme žádné průšvihy, o kterých by se psalo, snažíme se nepřitahovat pozornost médií skandály nebo jinými nepěknými skutky. Žádní rychlostudenti, žádná bianko potvrzení, žádné pobočky, na kterých bychom nedokázali zajistit stejně kvalitní pedagogické obsazení jako v sídle školy. Jsme opravdu nároční, naše škola nepatří mezi snadno zvládnutelné. Tudíž se k nám nestahují studenti, kteří chtějí jen diplom. Stále nás vyhledávají takoví, kteří se chtějí něco naučit a mnozí z nich přicházejí na základě doporučení.

Ročně přijímáme celkem 100 – 150 nových studentů do bakalářského i navazujícího magisterského studia. Jako problematické se může jevit přijímání uchazečů z „lehké“ školy do navazujícího magisterského studia, které navazuje na naše bakalářské programy. Tím nechci odradit případné uchazeče z jiných škol. S každým takovým uchazečem procházíme podrobně celý obsah studia, které absolvoval, a na základě zjištěných mezer v jeho předchozím vzdělání sestavujeme individuální plán vyrovnávacích zkoušek tak, aby navazující magisterské studium zvládl a nevyhodil peníze zbytečně.  Pokud absolvoval uchazeč ekonomický obor obsahově srovnatelný s naším bakalářským, přidáváme mu jen zkoušky z těch předmětů, u nichž předpokládáme deficit v rozsahu učiva, který by mohl vést k neúspěchu. Na „dorovnání“ pak mají studenti celý rok. Dostávají k dispozici otázky k jednotlivým doplňkovým zkouškám, je jim doporučena literatura, zpřístupněny elektronické učebnice, je jim umožněn vstup do e-learningových kurzů i na běžící přednášky v bakalářském programu a poskytnuty konzultace. Pro ty, kteří se nebojí práce „navíc“ pak není problém studium zvládnout.

Kdo se přijde podívat na den otevřených dveří, dozví se už při této příležitosti, co ho čeká a co studium obnáší. V poskytovaných informacích jsme maximálně otevření, aby uchazeči získali reálnou představu o tom, do čeho jdou. Ti, kteří se s tím chtějí porvat, nebojí se překážek a tvrdé práce, přijdou a účastní se přijímacího pohovoru.

Uchazeči, kteří chtějí vše snadno a rychle, bez konkrétního cíle, jen pro titul, mohou být nemile překvapeni, že přesto, že si za studium platí, vyžadujeme výkon a poctivou práci.

To, co naši studenti oceňují, je nejen kvalita poskytovaného vzdělání, která musí být samozřejmostí, přístup pedagogů, organizace studia, vstřícnost a ochota, ale i atmosféra, která na škole je. Mnozí nacházejí přátele, kteří jsou stejně naladěni, partnery k rozhovorům o společných zájmech, pomoc a podporu v řešení problémů i ze strany spolužáků. Přicházejí do skupiny lidí, kteří mají podobné cíle, zájmy, postoje i měřítka hodnot. Vždy se najde někdo, kdo ochotně poskytne radu, pomůže s řešením problému, podá pomocnou ruku.  

Snažíme se udržet tohoto ducha školy, pečujeme nejen o studenty, ale i o kolegy. Pečovat o sbor znamená vytvářet atmosféru, jakou si ve škole představujeme. Chceme, aby naši absolventi byli hrdi na to, že studovali právě u nás.

Zdena Bočarova

Hospodářské noviny 19. 8. 2015