V České republice dochází a bude docházet k významným demografickým změnám, které se promítají do rostoucích požadavků na financování starobních důchodů, sociální a zdravotní péče. V průběhu následujících 35 let klesne počet osob ve věku 15-64 let ze současných 67 % na 55 %. Vývoj počtu osob v této věkové skupině je pro nás důležitý, protože předpokládáme, že tato skupina by mohla být zapojena do pracovního procesu. Stupeň ekonomické aktivity této věkové skupiny zdaleka není stoprocentní, je nezbytné odečíst počet osob připravujících se na budoucí povolání, ženy na mateřské dovolené a rodiče na rodičovské dovolené a další, kteří nepracují ze zdravotních, rodinných či jiných důvodů. Např. v únoru 2016 míra ekonomické aktivity[i] osob ve věku 15-64 let činila 74,7 % (muži – 82,3 %, ženy – 67 %)[ii].
Nejsme jedinou zemí, ve které dochází k poklesu počtu osob v ekonomicky aktivním věku a nárůstu počtu osob v poproduktivním věku. Všechny rozvinuté ekonomiky zaznamenávají stejný trend. S růstem životní úrovně dochází k poklesu porodnosti a prodlužování délky života. Pokles porodnosti je dán změnou životního stylu. Dnešní mladí lidé nespěchají se založením rodiny tak, jak to bylo v minulosti obvyklé. Chtějí studovat, cestovat, bavit se, budují si kariéru, chtějí si pořídit rodinné zázemí před narozením potomka. Tím dochází k odkládání založení rodiny a rození dětí. V současné době se v České republice posunul průměrný věk rodiček na třicet let. Jde sice o stejný průměrný věk, kterého dosahovaly rodičky ve dvacátých letech minulého století, je tu však velký rozdíl v počtu dětí narozených jedné ženě. Zatímco v roce 1920 se ženám v průměru narodily 2,96 dítěte, v roce 2015 šlo jen o 1,57 dítěte. Vývoj úhrnné plodnosti žen a průměrného věku matek v letech 1920 – 2015 demonstruje následující graf.
Graf 1: Úhrnná plodnost žen a průměrný věk matek v letech 1920-2015[iii]
S růstem životní úrovně dochází k prodlužování lidského života. Jak je patrné z níže uvedeného grafu, naděje dožití mužů se zvýšila ze 47 let v roce 1920 na 75,8 let v roce 2015 (život mužů se prodlužuje v průměru o 3,6 měsíce za rok), naděje dožití žen vzrostla ze 49,6 let v roce 1920 na 81,7 let v roce 2015 (život žen se prodlužuje v průměru o 4,1 měsíce za rok). K prodlužování lidského života dochází vlivem životní stylu, dostatečného množství potravy, pohybu a dostupnosti lékařské péče.
Graf 2: Naděje dožití mužů a žen v letech 1920 – 2015[iv]
Na základě demografického vývoje zpracoval Český statistický úřad (ČSÚ) projekci počtu obyvatel České republiky[v]. Základní premisou projekce je zachování nízké míry porodnosti a zvyšující se věk obyvatel. I přes rostoucí naději dožití ČSÚ předpokládá, že se bude počet obyvatel České republiky snižovat, přičemž průměrný věk obyvatelstva poroste. Je však nutné na tomto místě upozornit na to, že žádná projekce nemůže podchytit všechny události, které mohou v budoucnosti nastat, a mohly by výrazně ovlivnit demografický vývoj. Ať již jde o možné zapojení do válečného konfliktu, o vliv epidemií, příliv migrantů, přicházejících z ekonomických a politických důvodů, popř. kvůli změnám klimatu. Prognóza na základě určených parametrů pouze odhaduje možný a v dané chvíli pravděpodobný vývoj populace. Neznamená to však, že daný vývoj nemůže být jiný, nebo že jej nemůžeme ovlivnit např. nastavenou sociální politikou v oblasti podpory natality.
Projekce 2013 – demografický vývoj ČR do roku 2101
ČSÚ namodeloval tři varianty demografického vývoje obyvatel ČR. Všechny varianty vycházejí z předpokladu, že vzrůstající kvalita a dostupnost lékařské péče a změna životního stylu obyvatelstva bude příčinou stále se prodlužující délky života. Rovněž předpokládá, že se moderní styl života bude nadále odrážet v nízké míře porodnosti a zvýší se průměrný věk matek při porodu. Základní parametry úhrnné plodnosti žen, naděje dožití a salda migrace jsou uvedeny v následující tabulce. Zveřejněná projekce nemusí být přesná. Již v současné době např. víme, že reálná úhrnná plodnost žen v roce 2015 byla 1,57, tj. o 0,12 více, než je odhadováno ve všech třech variantách. Rovněž odhad salda migrace se jeví jako velmi střídmý.
Tabulka 1: Základní parametry Projekce 2013[vi]
ČSÚ, na základě svého odhadu natality, mortality a zahraniční migrace ve všech třech variantách vývoje, dochází k závěru, že počet obyvatel ČR začne klesat. Nízká míra natality totiž nestačí ani na prostou obnovu populace, ke které je potřeba, aby žena porodila v průměru o něco málo více než dva potomky.
Tabulka 2: Projekce 2013 – Vývoj počtu obyvatel ČR do roku 2101[vii]
Střední varianta demografického vývoje
Následující tabulka demonstruje vývoj počtu obyvatel ve střední variantě. Počet zemřelých ve všech obdobích převyšuje počet narozených, největší úbytky obyvatelstva očekáváme v letech 2050 – 2080.
Tabulka 3: Střední varianta Projekce 2013 – Počet a pohyb obyvatel v tis.[viii]
Z makroekonomického hlediska je nutné zaměřit pozornost na vývoj počtu obyvatel v základních věkových skupinách, z nichž se odvíjí plánování budoucích výdajů na péči o jednotlivé skupiny obyvatel i příjmy státního rozpočtu. Pokud jde o výdaje související s péčí o dorůstající generaci, je nutné zabezpečit především financování škol, dětskou zdravotní péči včetně očkování, péči o nastávající matky a o rodiny s dětmi. Seniorská populace vyžaduje speciální sociální služby, v oblasti medicíny se významně zvyšují náklady na léčbu chronických a degenerativních nemocí.
V současné době žije v ČR relativně nízký počet dětí (0-14 let), naopak je významně zastoupena populace v ekonomicky aktivním věku (15-64 let), počet osob v poproduktivním věku (65+ let) není zatím nikterak vysoký. V blízké budoucnosti dojde k posunu ve věkové struktuře obyvatelstva ČR směrem ke stárnutí populace. Procentuální zastoupení předproduktivní skupiny obyvatel ve věku 0-14 let dosáhne svého maxima v roce 2019 a to 15,4 %, v následujících letech se bude jejich podíl pohybovat mezi 12-13 %. Významným sociálně-ekonomickým problémem bude snižování podílu produktivní složky obyvatel ve věku 15-64 let, která se ze současných cca 67 % sníží na 55 % v roce 2100. Narůstat bude podíl generace v poproduktivním věku tj. populace 65+. Nejvyšší počet osob v této věkové kategorii bude dosažen v roce 2057, kdy se jejich počet téměř zdvojnásobí ze současných 1,7 mil. na 3,2 mil. Podíl této složky obyvatel bude od poloviny tohoto století dosahovat zhruba 1/3 populace. V blízké budoucnosti se v souvislosti s procesem stárnutí populace zvýší tlak na výdajovou stránku státního rozpočtu, rozpočtů municipalit, rodinných rozpočtů a výdaje zdravotních pojišťoven. Bude třeba vyplácet větší počet starobních důchodů, zajistit sociální služby pro seniory a vzrostou náklady na financování lékařské péče osob dosahujících stále vyššího věku. To vše nastane v období, kdy bude skupina ekonomicky aktivního obyvatelstva méně početná, neboli méně lidí bude odvádět daně z příjmů a odvody na zdravotní a sociální pojištění.
Tabulka 4: Střední varianta Projekce 2013 - Počet a věková struktura obyvatel ČR v tis.[ix]
Graf 3: Vývoj tří základních věkových skupin do roku 2101[x]
Index stáří, tj. podíl skupiny obyvatel ve věku 65+ ke skupině dětí do 15 let poroste ze současných 113 seniorů připadajících na 100 dětí na 276 seniorů v roce 2061, v roce 2101 bude na 100 dětí připadat 267 seniorů.
Z ekonomického hlediska je podstatné porovnání počtu osob v ekonomicky aktivním věku k počtu osob v ekonomicky neaktivním věku. Pokud do osob v ekonomicky aktivním věku zahrneme kategorii 15-64 let, v roce 2011 připadalo na 1 osobu v ekonomicky aktivním věku 0,43 osoby v ekonomicky neaktivním věku, tento poměr se v roce 2061 navýší na 0,86. Pokud, vzhledem k prodlužující se době přípravy na budoucí zaměstnání, zahrneme do osob v ekonomicky aktivním věku jen populaci od 20-64 let, zjistíme, že zatímco v roce 2011 na jednu osobu v ekonomicky aktivním věku připadalo 0,55 osob v ekonomicky neaktivním věku, v roce 2061 to již bude 1,03 osob. Z obou přístupů vyplývá, že zmenšující se skupina ekonomicky aktivních osob musí uživit zvětšující se skupinu ekonomicky neaktivních.
Tabulka 5: Střední varianta Projekce 2013 – Index stáří, index ekonomického zatížení[xi]
S cílem dosáhnout snížení počtu osob s nárokem na starobní důchod, byla přijata novela zákona o důchodovém pojištění[xii], která postupně prodlužuje věk odchodu do starobního důchodu. Např. u lidí narozených v roce 1977 stanovuje věk odchodu do důchodu na 67 let bez ohledu na pohlaví a počet vychovaných dětí. Přičemž důchodový věk se s každým pozdějším rokem narození prodlužuje o 2 měsíce. Index ekonomického zatížení, který je uveden v předcházející tabulce na posledním řádku, pracuje s postupně se prodlužujícím věkem odchodu do důchodu, jehož efekt se projeví po roce 2031. Podle tohoto přístupu by nejvíc lidí v důchodovém věku bylo na počátku 50. let 21. století, kdy se počet starobních důchodců navýší z 2,23 mil. osob v roce 2013 na 2,8 mil. Poté by se měl počet osob s nárokem na starobní důchod snižovat[xiii].
Stárnutí populace
S prodlužováním lidského života bude narůstat počet velmi starých lidí v populaci. Podle údajů České lékařské společnosti J. E. Purkyně v roce 2010 žilo v České republice 373 tis. osob starších 80 let, v roce 2060 jejich počet dosáhne 1,274 milionu.
Bohužel, s prodlužujícím se věkem dožití se neprodlužuje počet let prožitých ve zdraví. Podle ředitelky kanceláře Světové zdravotnické organizace paní Šteflové se Češi dožívají ve zdraví cca 62 let svého života, což je o 9 let méně než lidé ve Švédsku. Náš zákon o důchodovém pojištění stanoví, že lidé narození v roce 1977 budou odcházet do důchodu 67 letech, přičemž víme, že lidé v tomto věku budou pravděpodobně mít zdravotní problémy.
Tabulka 6: Podíl generace 65+, 80+ v celkové populaci ČR[xiv]
S nárůstem podílu velmi starých osob ve společnosti se bude muset vyrovnat řada zemí, jak ukazuje níže uvedená tabulka. Zemí s nejvyšším podílem osob v generaci 80+ bude Japonsko.
Tabulka 7: Podíl velmi starých lidí (nad 80 let) v populaci seniorů (v %)[xv]
Ekonomické dopady demografických změn
Snížení příjmů státního rozpočtu
Klesající počet ekonomicky aktivního obyvatelstva se promítne do snížení příjmů státního rozpočtu a rozpočtů zdravotních pojišťoven. Významným zdrojem příjmů státního rozpočtu je totiž daň z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální zabezpečení odváděné z příjmů ekonomicky aktivních lidí. Zdravotní pojišťovny od těchto osob vybírají zdravotní pojištění. V roce 2015 celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly výše 1 118,5 mld. Kč, přičemž daň z příjmů fyzický osob (DPFO) se na celkových příjmech státního rozpočtu podílela 9,4 %, pojistné na sociální zabezpečení 35,8 %.[xvi] Očekávané snížení příjmů z výše uvedených zdrojů bude nutné kompenzovat jinými zdroji, např. zvýšením daně z přidané hodnoty (DPH). Se zvýšením DPH ale narůstá riziko snížení konkurenceschopnosti naší ekonomiky, hrozba odlivu spotřebitelů na zahraniční trhy, možnost nárůstu daňových úniků a vznik černého trhu. Zvýšení DPFO a pojistného na sociální zabezpečení by zvýšilo cenu práce, která je již nyní v ČR vysoká, zvýšila by se cena produkce, což by opět ohrozilo naši konkurenceschopnost. Dalším důsledkem by byl nárůst práce na černo.
Tabulka 8: Příjmy státního rozpočtu ČR v roce 2015[xvii]
Graf 4: Struktura příjmů státního rozpočtu ČR v roce 2015[xviii]
Růst výdajů státního rozpočtu
S rostoucím podílem generace v poproduktivním věku vzrostou výdaje na sociální dávky. Tyto dávky se již v roce 2015 podílely 42,2 % na výdajích státního rozpočtu.
Tabulka 9: Výdaje státního rozpočtu ČR v roce 2015 (druhové členění)[xix]
Graf 5: Struktura výdajů státního rozpočtu ČR v roce 2015[xx]
Výdaje na důchodové pojištění v roce 2015 se na výdajích za sociální dávky podílely 77 %, 8 % tvořily dávky státní sociální podpory a pěstounská péče, 4 % příspěvky na péči v sociálních službách.
Výdaje na důchody se dlouhodobě zvyšují. Tento růst je dán jednak demografickým vývojem, jednak i tím, že nezaměstnaní lidé předdůchodového věku využívají možnost předčasného odchodu do důchodu. V této souvislosti je nutné připomenout, že výdaje stáního rozpočtu zvyšují i platby státu do fondu veřejného zdravotního pojištění[xxi]. Zdravotní pojišťovny jsou financovány z vlastního výběru pojistného a tranferu ze státního rozpočtu za státní pojištence. Tento transfer se na jejich příjmech podílí cca 25 %.
Graf 6: Struktura výdajů za sociální dávky v ČR v roce 2015[xxii]
Podpora natality
Jsme v situaci, kdy stále menší skupina ekonomicky aktivních obyvatel musí uživit narůstající skupinu ekonomicky neaktivních lidí. V roce 2015 bylo celkem vyplaceno 3 492 397 důchodů, přičemž starobních důchodů bylo vyplaceno 2 376 833 (z toho 586 009 předčasných důchodů), 421 655 invalidních důchodů a 693 859 důchodů pozůstalostních. Příjmy z pojistného a důchodového pojištění činily 351,98 mld. Kč, výdaje na dávky důchodového pojištění je o 33,54 mld. Kč převýšily a dosáhly částky 388,52 mld. Kč.[xxiii]
Aby částka vyplácená na starobní důchody příliš strmě nerostla, je prodlužován věk odchodu do starobního důchodu. Tím se zvyšuje podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a zároveň se snižuje počet starobních důchodců. Rovněž se tím do budoucna sníží počet lidí, který pobírá starobní důchod a zároveň pracuje. Další možností navýšení počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva je zkrácení doby studia. Základní školní docházka byla prodloužena na 9 let, tato doba se jeví jako nerozumně dlouhá a pro mnoho mladých lidí je demotivující. Mladou generaci držíme dlouho ve školách a nedovolujeme jí včas dospět. Absolvent magisterského stupně studia stráví na školách nejméně 18 let svého života (9 + 4 + 5), přičemž v nedávné době bylo k témuž vzdělání zapotřebí 16 let. Čím déle mladí lidé studují, tím déle jim trvá i ekonomické osamostatnění od rodičů, což je jeden z důvodů odkládání založení rodiny.
Z průzkumu provedeného mezi studenty naší vysoké školy vyplývá, že na jejich rozhodnutí mít více dětí má vliv řada faktorů. Z jejich pohledu by bylo vhodné vytvořit dostatek míst v mateřských školách, umožnit flexibilní pracovní dobu, možnost pracovat na zkrácený pracovní úvazek, možnost pracovat z domova, prodloužit provozní dobu mateřských a základních škol, zavést v nich prázdninový provoz, zajistit zájmové kroužky v těchto zařízeních, zavést progresivní daňovou slevu podle počtu dětí, zrušit platbu za pobyt dítěte v mateřské škole, zavést plošné porodné, zajistit dostupné bydlení pro rodiny s dětmi, zvýšit bezpečnost dětí a to především na cestě do a ze školy, daňově zvýhodnit zaměstnavatele, kteří zaměstnávají matky/otce s malými dětmi, zajistit školní lékařskou péči.
Shrnutí
Svět vstupuje do období přicházející demografické revoluce, která poznamená v příštích dekádách ekonomický růst i blahobyt. Podobně jako jinde v Evropě se i v ČR ekonomické problémy spojené se stárnutím populace budou prohlubovat. Populace v důchodovém věku bude narůstat a bude se zhoršovat její ekonomická situace. Porostou výdaje na důchody, nezbytně se výrazně navýší náklady na sociální a lékařskou péči i procento výdajů ve zdravotnictví na péči o lidi starší 65 let. Při zachování nízké porodnosti se bude naše populace zmenšovat, postupně se bude snižovat i počet lidí v pracovním věku. Na jednoho seniora tak připadne menší počet pracujících. Musí být proto nutně hledáno účinné řešení bezprostředně v nejbližší době, ale i v delším horizontu dalších generací.
Bezprostředně se nabízí potřebné dořešení penzijní reformy hledáním možností, jak rozšířit skupinu pracujících lidí odložením věku odchodu do důchodu. Možnost takového řešení je dána skutečností, že průměrný věk dožití mužů i žen se v rozvinutých zemích za poslední století zvýšil v řádu desítek let, ale odchod do důchodu se průměru oddálil pouze v řádu měsíců. Hranici odchodu do důchodu bude zřejmě nutné odvozovat od průměrného věku dožití.
Stárnutí populace může být částečně eliminováno imigrací, příchodem zejména mladých imigrantů, avšak jen za předpokladu příchodu jejich značného počtu, který by byl schopen zvrátit proces stárnutí populace. Avšak je otázka, zda z ekonomického hlediska nebudou představovat spíše nové konzumenty než bezprostředně novou pracovní sílu. To platí pro situace, pokud je jejich pracovní produktivita nízká v případě nedostatečné kvalifikovanosti. Naplnění nadějí a očekávání, že migrace omladí populaci a doplní chybějící pracovní sílu, naráží na nutnost překonat jazykovou bariéru, odlišnosti kulturního prostředí i na neexistenci průmyslových tradic v zemích původu migrantů. Proto integrace migrantů bude nesnadný, nákladný a dlouhodobý proces.
Přirozenou a samozřejmou cestou, jak z dlouhodobého hlediska zbrzdit stárnutí populace a úbytek pracovní síly, je zvýšení porodnosti. Je žádoucí účinná propopulační politika podněcující k zakládání početnějších rodin. A to i s vědomím, že se to projeví v delším časovém horizontu, až za jednu generaci.
Seznam použité literatury
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Průměrná výše starobního důchodu u žen prolomila v roce 2014 desetitisícovou hranici. [on-line]. 20. 2. 2015. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: https://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2015/2015-02-20-Pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%A1+v%C3%BD%C5%A1e+starobn%C3%ADho+d%C5%AFchodu+u+%C5%BEen+prolomila+v+roce+2014+desetitis%C3%ADcovou+hranici.htm
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Přehled vybraných statistických ukazatelů z agend ČSSZ. [on-line]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: https://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/CC224160-8D43-43B7-B69A-CFE649EC94B9/0/Ukazatele_prosinec2015.pdf
ČESKÁ TELEVIZE. Česku chybí systém dlouhodobé péče o seniory, populace přitom stárne: ČT24 [on-line]. 12. 1. 2016. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1656034-experti-cesku-chybi-system-dlouhodobe-pece-o-seniory-populace-pritom-starne
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity – únor 2016. [on-line]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-unor-2016
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obyvatelstvo – roční časové řady [on-line]. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785-2014, absolutní údaje [cit. 2015-11]. Dostupné z https://www.czso.cz/documents/10180/20559547/130070-15_1.xlsx/50ff5787-ce8b-4c5b-8da9-cc4387892b3f?version=1.0
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obyvatelstvo – roční časové řady. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1920-2014, analytické údaje. [on-line]. [cit. 2015-11]. Dostupné z. https://www.czso.cz/documents/10180/20559547/130070-15_3.xlsx/7924a7b4-f462-4a37-b1ca-c5b214a97672?version=1.0
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obyvatelstvo – roční časové řady: Úhrnná plodnost a průměrný věk matek, 1920–2014. [on-line]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Pohyb obyvatelstva – rok 2015 [on-line]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-4-ctvrtleti-2015
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [on-line]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4
INDEX MUNDI. World Factbook. [on-line]. Dostupné z: https://www.indexmundi.com/factbook.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Státní rozpočet 2015 v kostce [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwj3yIn-pJDMAhUIzRQKHbEuDzoQFggeMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.mfcr.cz%2Fassets%2Fcs%2Fmedia%2FInformacni-letak_2015_Statni-rozpocet-v-kostce.pdf&usg=AFQjCNGZrr0EW2w4KY51WmK5frrwMPuqEA&sig2=L9So1BFQdgklhgJkulevKw
ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Kontakt na autory
Ing. Lucie Marková, Ph.D.
doc. Ing. Miroslav Kuře, CSc.
Katedra managementu a marketingu
[i] Míru ekonomické aktivity dané věkové skupiny vypočítáme tak, že součet počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob vydělíme počtem osob v dané věkové skupině.
[ii] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity – únor 2016 [on-line]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-unor-2016
[iii] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obyvatelstvo – roční časové řady: Úhrnná plodnost a průměrný věk matek, 1920-2014. [on-line] [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu a ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Pohyb obyvatelstva – rok 2015 [on-line]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-4-ctvrtleti-2015
[iv] Ibid.
[v] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100. [on-line]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4
[vi] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [on-line]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4
[vii] Ibid.
[viii] Ibid.
[ix] Ibid.
[x] Ibid.
[xi] Ibid.
[xii] Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
[xiii] Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [on-line]. Praha, 2013 [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4
[xiv] ČESKÁ TELEVIZE. Česku chybí systém dlouhodobé péče o seniory, populace přitom stárne: ČT24 [on-line]. Praha 12. 1. 2016 [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1656034-experti-cesku-chybi-system-dlouhodobe-pece-o-seniory-populace-pritom-starne
[xv] Ibid.
[xvi] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Státní rozpočet 2015 v kostce [on-line]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwj3yIn-pJDMAhUIzRQKHbEuDzoQFggeMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.mfcr.cz%2Fassets%2Fcs%2Fmedia%2FInformacni-letak_2015_Statni-rozpocet-v-kostce.pdf&usg=AFQjCNGZrr0EW2w4KY51WmK5frrwMPuqEA&sig2=L9So1BFQdgklhgJkulevKw
[xvii] Ibid.
[xviii] Ibid.
[xix] Ibid.
[xx] Ibid.
[xxi] Ze státního rozpočtu jsou hrazeny platby zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce. Mezi ně, kromě důchodců, patří např. nezaopatřené děti, osoby na mateřské a rodičovské dovolené a uchazeči o zaměstnání.
[xxii] Ibid.
[xxiii] ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Přehled vybraných statistických ukazatelů z agend ČSSZ [on-line]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: https://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/CC224160-8D43-43B7-B69A-CFE649EC94B9/0/Ukazatele_prosinec2015.pdf