Průběžná zpráva z výzkumu
V lednu 2017 jsme zahájili průzkum pracovní spokojenosti obyvatel ČR. Děkujeme všem, kteří vyplnili na stránkách naší školy dotazník a přispěli tím k získání cenných informací. Dotazník je stále přístupný na našich stránkách https://elearning.svses.cz/, pokud máte chuť a ještě jste ho nevyplnili, stále máte tu možnost, za což vřele děkujeme.
Co nám ukazují průběžné výsledky?
Předpokládali jsme, že ti, jejichž příjmy jsou vyšší než průměrná mzda v ČR (za 1. čtvrtletí roku 2017 činila 27 889 Kč), jsou spokojeni nebo spíše spokojeni se svou pracovní pozicí i s náplní práce. Předpokládali jsme také, že případná nespokojenost bude pramenit spíše ze sociální oblasti, tedy ze vztahů mezi lidmi na pracovišti, a s tím související případnou pracovní demotivací. Podívejte se na průběžné výsledky a posuďte sami.
Dotazník do dnešního dne vyplnilo 192 respondentů, z toho 17 je ve věku do 25 let a studuje vysokou školu v prezenční formě studia, nejsou zaměstnaní na plný úvazek. Níže publikované výsledky se týkají plně zaměstnaných, tedy 175 respondentů. Z nich je 56 mužů a 119 žen, 141 respondentů má vysokoškolské vzdělání, 1 vyšší odbornou školu, 31 maturitu a 2 respondenti vzdělání neuvedli.
Ve skupině plně zaměstnaných je s pracovní pozicí zcela spokojeno 43 % respondentů, spíše spokojeno
41 %, ani spokojeno ani nespokojeno 11 %, spíše nespokojeno 5 % a zcela nespokojeno 0 %, viz následující graf č. 1.
V dalším textu provádíme rozbor spokojených se svou pracovní pozicí podle výše uvedeného barevného rozdělení v grafu. V následujícím rozboru bude každý sloupec z grafu č. 1 brán jako 100 % a označen stejnou barvou v následujících tabulkách.
Z tabulky vyplývá, že většina respondentů je s náplní práce spokojena. Ti, kteří jsou zcela spokojeni s pracovní pozicí, jsou z téměř 70 % zcela spokojeni i se svou náplní práce. Ti, kteří jsou s pracovní pozicí spíše spokojeni, jsou s náplní práce rovněž spíše spokojeni. Tento trend potvrzují i další skupiny respondentů - skupina s nevyhraněným postojem k pracovní pozici má obdobný postoj i k náplni práce, a ti, kteří jsou s pozicí spíše nespokojeni, mají stejný názor i na náplň své práce.
Většina respondentů je zcela nebo spíše spokojena s lidmi, s nimiž pracují. Ukazuje se, že i ti, kteří k pracovní pozici zaujímají neutrální či negativní postoj, jsou se svými kolegy spokojeni. A to je možná důvod, proč na svém pracovišti zůstávají. Kdyby tito lidé byli nespokojeni i se spolupracovníky, lze očekávat jejich odchod ze zaměstnání.
Je potěšující, že pouze malá část respondentů se do práce netěší. Nejméně se do práce těší skupina, která zaujala ambivalentní postoj k pracovní pozici, kterou zastává. Nejvíce se do práce těší ti, kterým se líbí pozice, náplň práce i lidé, s nimiž pracují. Poněkud překvapující je hodnocení osob nespokojených s pracovní pozicí, z nichž ani jeden neuvedl, že se do práce netěší. Vysvětlení je možné hledat v předchozí tabulce, kdy tato skupina zaujímá pouze kladný či neutrální vztah k spolupracovníkům. Lze tedy předpokládat, že se těší na setkání s kolegy.
Finanční motivace ke změně zaměstnání
Pro headhuntery (lovce mozků), kteří hledají šikovné a schopné zaměstnance pro konkurenční firmy, není k jejich přetažení finanční motivace sama o sobě dostatečně silným nástrojem. Předpokládali jsme, že čím vyšší je současný příjem oslovených (lovených), tím vyšší by musela být finanční nabídka, aby byli ochotni přemýšlet o změně zaměstnavatele.
V následujícím rozboru pracujeme s respondenty v rozdělení podle výše čistého příjmu a zjišťujeme, jak vysoká by musela být finanční nabídka konkurence, aby byli ochotni zaměstnání změnit. Stejně jako v předchozí části, nejsou do výsledku zahrnuti respondenti, kteří studují v prezenční formě studia.
| Příjmová skupina | |
| do 20 000,- Kč měsíčně | k získání osob z této skupiny by bylo třeba nabídnout zvýšení jejich současného příjmu o 53,7 %, přičemž respondenti nejčastěji požadovali navýšení příjmu o 57 % |
| do 25 000,- Kč měsíčně | tato příjmová skupina by zvažovala změnu zaměstnání při navýšení příjmu o 55,7 %, přičemž nejčastěji bylo požadováno 44 % |
| do 30 000,- Kč měsíčně | tato skupina se jeví jako nejskromnější a nejsnáze ulovitelná, neboť jejich představa atraktivní nabídky je zvýšení platu o 33,7 %, nejčastěji požadovali 36% růst; jedná se převážně o zaměstnance na středních manažerských pozicích, kteří zřejmě reálně změnu zaměstnání zvažují |
| do 50 000,- Kč měsíčně | v této skupině se objevují lidé s nulovým požadavkem na navýšení příjmu, ale také lidé s 375% požadavkem - tyto dva extrémy ukazují, že zde stojí lidé, kteří jsou rozhodnuti okamžitě odejít, ale také lidé, kteří odchod vůbec nezvažují; průměrný požadavek na navýšení příjmu po vyloučení extrémně vysokých hodnot činí 40 %, nejčastěji by stačilo navýšení o pouhých 25 % |
| do 70 000,- Kč měsíčně | v této skupině by se „lovení“ spokojili s průměrným navýšením příjmu o 40,3 %, nejčastěji je požadováno navýšení o třetinu současného příjmu |
| do 100 000,- Kč měsíčně | tato skupina respondentů žádá navýšení v rozmezí 18 % až 118 %, průměrný požadavek je 65,4 %, medián činí 58 % |
| nad 100 000,- Kč měsíčně |
u této skupiny se ukazuje, že je natolik spokojena se svou prací, pozicí i příjmem, že by s největší pravděpodobností vůbec nic neměnila, |